BAF!
Možná to tak nevypadá, ale na tenhle blog jeho autor pravidelně chodí a zkoumá, co vše je špatně. Ne že by se daný majitel obtěžoval zveřejnit nějaký nový článek nebo tak něco. Jen vězte, stále tu tiše číhá. A vše sleduje. Bojte se.

Vytrvalá stresová modlitba

11. ledna 2017 v 23:01 | Conely |  Kulhající řádky rýmy
Celý měsíc a víc, nic kloudného neudělal
vzpomínky na to kdy ano, sahají ještě dál.
Snaží se rychle naučit do školy.
Ví, že je všechno v prdeli
Nad chemií smutně sedí
kde s tím začít - sám neví.
Nechápe ani zásadní souvislosti,
nemůže se do zítřka naučit dosti.
Zítra píše i z dalšího předmětu
nedá však dohromady ni větu.
Tak aby měla hlavu i patu.
Nasedl už ďáblovi na lopatu.
Topí se ve vlastním selhání,
odejít ze světa už mu nic nebrání.
Poslední věci, které ho bavily,
jakoby povinnosti zabily.
Pravda o tom kdo vinu nese,
neleží zakopána kdesi v lese.
Je to všem jasné jako facka,
nesvalí již vinu z toho fracka.
Kterým je on sám.
Neví kdy se jím stal.
Snad byl jím celý život,
i ve chvíli kdy zajímal ho Godot.
V dobu kdy četl Shejkyho sonety,
kdy všechnu svou lásku vepsal do věty.

Teď tu sedím sám.
Nic neumím, nic nevnímám.
Přátelé odešli, slova se rozutekla
Modlitba večerů se domem rozléhá- sakla.
Dokola zní mi toto slůvko v hlavě.
Už nezní mi úlevně ani hravě.
Úzkost je mé tělo.

"Snad zítra!" Řvu již zoufale, čímž je modlitba ukončena, jako každý den v roce, měsíci, týdnu i dnu samotném.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama