BAF!
Možná to tak nevypadá, ale na tenhle blog jeho autor pravidelně chodí a zkoumá, co vše je špatně. Ne že by se daný majitel obtěžoval zveřejnit nějaký nový článek nebo tak něco. Jen vězte, stále tu tiše číhá. A vše sleduje. Bojte se.

Únor 2016

Domov, vězení a pomeranče

9. února 2016 v 23:16 | Conely se ještě nezbláznila. Haha. |  Noční seance
Všichni křičí: "Neutíkej do říše snů!"
Drž se při zemi. V realitě.
S námi v bytě.
Buď tu s námi, seď tu a poslouchej nudné pomluvy.

Kam to běžíš? Neutíkej. Myslíš, že se před námi schováš?
My tě máme přeci rádi.
Předvedeme ti to.
Umačkáme tě v objetí.


Ani se neopovažuj prolézt tou dírou v zácloně.
Nekraď nám z domu pomeranče.
A přestaň se bezdůvodně smát.

Kam to zase utíkáš?
Proč ztratil se ti úsměv ze rtů?
Ty nás nemáš ráda?
Stůj!
No tak slyšíš?
Vrať se...

Utíkám až se mocný hlas změní v bzučení komára. Není nic víc nepříjemného než bzučení komára způsobené halucinacemi.
No tak. Stačí.
DOST.
Zatočilo se slunce, měsíc i kost pro radost. A mně po tváři stékají hořké slzy. Těžko znát kde vzaly hořkost svou, z pomerančů těžko, možná z grepu.