BAF!
Možná to tak nevypadá, ale na tenhle blog jeho autor pravidelně chodí a zkoumá, co vše je špatně. Ne že by se daný majitel obtěžoval zveřejnit nějaký nový článek nebo tak něco. Jen vězte, stále tu tiše číhá. A vše sleduje. Bojte se.

Zrzka

8. října 2015 v 20:48 | CoNeLy |  Nikdy víc
Byla jsem již po celém dni velmi unavena. Hlavou mi prolítávaly zmatené myšlenky, tak zmatené, že narážely do stěn obklopujících můj mozek, jinak si tu tichou a tvrdou bolest vysvětlit nedokážu. Pohledem jsem přelétla ulici a chystala jsem se přejít přes silnici. Autobus mi mile zastavil a mé podrážky se rychle rozkmitaly při mučení zebry.

Došlo mi, že mi právě ujíždí můj autobus, neb zastávka byla vzdálena několik nekonečných metrů ode mě. Pokračovala jsem v běhu. Kolem mě svižně projel ten milý autobus, co mě pustil na přechodu. Hbitě otevřel dveře, nikdo nevystupoval ani nenastupoval, tak je zase urychleně zavřel. Jakoby mě neviděl. Zmateně jsem se zastavila a pár sekund mžourala na odjíždějící koráb, který tak neodmyslitelně patřil do mého života, že mi nebylo jasné, jak se to vlastně stalo, že mi z něj zmizel.
Jak někdo může být tak zlej a hodnej zároveň?! Pomyslela jsem si a nechala to plavat, však on pojede další. Upadla jsem do unaveného transu plného snění a přeludů. Skoro jsem si nevšimla, že mi přijel další transportní prostředek… Ale neujel mi!
Protlačila jsem se houfem lidí, kteří stáli u dveří, a slavnostně jsem se postavila na svoje oblíbené místečko. Očividně nikoho nezajímalo, jak spokojeně se opírám o stěnu autobusu. Mě nezajímal obdiv ostatních. Krásná vzájemná ignorace. Tedy to jsem si myslela, dokud můj pohled nespočinul na .
Stála naproti mně, byla podivně otočena, tak abych viděla její nádherný profil. Upoutal mě její nos, který se uprostřed zvláštně hrbolatil, což mi jen připomínalo můj vlastní hrbolek. Měla dlouhé, rovné zrzavé vlasy, které jí zahalovaly správně klenutý hrudník. Její smutné oči byly zabodnuty kamsi do krajiny, pryč z autobusu, možná i pryč z tohoto světa. Tak zoufale jsem chtěla vědět, na co myslí.
"Nepotřebuješ s něčím pomoct?" Pohledem bych při tom nešťastně přejela přes její vytahaný svetr, odstávající džíny a ošoupané boty.
Ovšemže bych jí s ničím nemohla pomoct, nebyla to žádná malá holčička, kterou obšťastní to, že jí koupím levné lízátko. Rozhodně vypadala starší než já. A to i přes to, že pod očima neměla žádné kruhy, na rozdíl od mých tmavých podlitin.
Možná by bylo lepší začít konverzaci jinak. "Ahoj." Otočila by se při tom zvuku na mě a udiveně by si mě prohlédla. Pátravým pohledem by si odpověděla ne na otázku, zda-li se známe. Ale poznáme, sliboval by můj pohled. Trochu by se ušklíbla nad mou troufalostí, ale přistoupila by na mou malou hru. Lehké to nebude. To bych však pochopila hned, jakmile by bylo jasné, že další výběr tématu je na mně.
"Máš ráda medvědy?" zkusila bych snad, mé konverzační schopnosti jsou poněkud omezené, ale dál si budu sebevědomě lhát.
"Medvědy?" ptala by se hned jako bych spadla z višně. Z třešně, opravila bych ji hned. Tvé vlasy vypadají jako med. V duchu bych se okřikla, ať přestanu rýmovat.
"Mám to brát jako, ne?"
"Všechny zvířata jsou úžasná."
"I pavouci?"
"I ti." říkala by jen, co slyšet chtěla bych.
"To si nemyslím. Trpím arachnofóbií." zalhala jsem, aby si nemyslela, že jsem to vážně slyšet chtěla .
"Latinský název pro strach z něčeho co, je menší než ty." propíchla by mě káravým pohledem a hned by se na mě zas laskavě usmála.
"Pravdu díš."
"Ve sklepě je myš... Mluvíš jak idiot."
"Protože jsem idiot a jsem ještě ke všemu pravdomluvná!"
"No někdo to být musí." Usmála by se na mě po té, co to řekla, ale stále by se dívala trochu smutně.
Co je ti? Chtělo se mi zakřičet a obtěžovat tím všechny cestující. Místo toho bych k ní jen přistoupila blíž, abychom na sebe nemluvily přes celou šířku autobusu. I když jsem stála vedle ní, zdála se být daleko ode mě. Měla jsem chuť se k ní přitulit, obejmout ji, mít ji, vědět, že neodejde.
Naše konverzace se na chvíli přerušila a já byla zase v realitě. Tady to neznám.
Po té chvilkové myšlence se však všechna má pozornost upřela na tu dívku a naše konverzace by mohla pokračovat.
"Díváš se ráda na filmy?" navrhla bych.
"Ovšemže, ale ne s tebou." Povzdechla bych si.
"Tak kam bys se mnou ráda šla?"
"Hodláš za mě i platit?" zasmála by se trošku.
"Pro vás cokoliv, madam." uklonila bych se před ní, udělala bych pukrle a ostatní by se na mě dívali jako na blázna, ale stálo by to za ty drobné smějící se vrásky kolem jejích očí.
"Pak tedy dobrá. Půjdeme spolu-"
Najednou mi zmizela. Několikrát jsem zamrkala. Rozhlédla jsem se. A viděla, jak vystupuje z autobusu. Její nádherné vlasy čechral vítr. Neohlédla se.
Uvědomila jsem si, že nemám ponětí, kde to jsem, rychle jsem se však vypakovala a vyskakovala jsem na chodník zrovna, když výstražný zvuk upozorňoval, že mě dveře hodlají přiskřípnout mezi sebe.
Přejela jsem asi několik zastávek od mého plánovaného výstupu. Doufala jsem, že jich aspoň nebylo mnoho. Zrzavá šla proti větru, takže za ní vlál ohníček, který mě hřeje na duši, kdykoliv si na ni vzpomenu. Já jsem však musela jít po větru, který mi neustále shazoval drobné pramínky mých rozcuchanců do očí. Nostalgicky jsem se trmácela vedle silnice, na níž se pohyboval autobus s mým minulým zasněným já. Měla pravdu, jsem idiot. Vlastně měla pravdu, když jsem jí vkládala slova do úst jenž nikdy nepromluvila. Ale byla tak krásná…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Oswin Oswin | Web | 17. října 2015 v 13:54 | Reagovat

Povídka, nebo záznam události? (Pokud je tento blog čistě povídkový/článkový, tak se omlouvám)
Tak či tak se mi hodně líbí styl psaní. Příjde mi takový... No, popisuje to co vnímá hrdina. (Vnímání a chování je něco úplně jiného, teď se mi to vybavilo. Flashback na školu o víkendu sakra! :-D )
Připomíná mi to jednu knížku, jejíž název jsem bohužel už zapomněla.

2 Conely Conely | Web | 17. října 2015 v 20:29 | Reagovat

[1]: Spíš záznam události, ovšem trochu fiktivně zpracovaný, jak je u mě zvykem ^-^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama